Kdy mám začít vyšilovat?

23. března 2020 v 20:50 | Ivanka |  Postřehy ze zámku i podzámčí

Dva měsíce, tři plodná období, šest nechráněných styků. Zní to jako až směšně krátká doba, ale stejně mě to trápí. Nejvíc mě trápí právě to, že mě to trápí. Cítím se rozprsknutá na několik kousků. Jeden z nich - nazývám ho mé racionální já, tvrdí, že je příliš brzy vyvolávat paniku. U tak mladé dívky jsou optimální dva roky neplatných lístků, než se tím revizor začne zabývat. Pak je tu ta část, která se cítí oklamaně. Vždyť celý život jí vtloukali do hlavy, jak důležité je chránit se před nechtěným otěhotněním, tak ji ani nenapadlo, že až bude chtít, mohl by to být problém. A samozřejmě je tu i malý kousek, který pochybuje, jestli je ta volba správná, jestli nejde o znamení z hůry. Těch kousků je víc než broků v uloveném zajíci a ta škála pocitů mě dost mate. Přísahala bych, že jeden z těch nejmenších kousků plesá, že může vypít to rulandské bílé v lednici.

 

A málem to vyšlo!

14. března 2020 v 19:29 | Ivanka |  Autorský koutek
Když se po delším čase přihlásím na blog, tématem týdne je něco, co zrovna řeším, nad čím přemýšlím, co dělám. Náhoda? Nemyslím si. A tak není ani náhodou, že jsem včera večer po třech letech sedla ke kytaře a jen tak z legrace poskládala slova za sebe. Když jsem svůj počin dávala jako první video na youtube, jako první mě napadlo A málem to vyšlo!, nicméně, jak už to tak bývá, nakonec vyhrál jiný název. Myslím, že není třeba dodávat víc, zde je - moje první píseň.

S kritikou nešetřete!



Helena Třeštíková a Michael Třeštík: Manželské etudy

1. prosince 2019 v 16:07 | Ivanka |  Měsíc s knihou
Autory asi není třeba dlouze představovat. Michael Třeštík - původním povoláním architekt, později prozaik a esejista, šéfredaktor literárního týdenníku Tvar a skvělý dramaturg děl své manželky. Helena Třeštíková - režisérka časosběrných dokumentů, mimo jiné autorka dnes již legendárního příběhu Katka o mladé narkomance, který neminul snad nikoho školou povinného v rámci občanské výchovy nebo drogové prevence.
 


Magda Váňová: Past

1. listopadu 2019 v 15:27 | Ivanka |  Měsíc s knihou
Magdu Váňovou jsme objevila čirou náhodou.

Po koupi domu a přestěhování se do malinkého města na jihu Moravy jsem cítila potřebu začlenit se. Brzy jsem ale pochopila, že slova ohledně jisté nekomplikovanosti lidí na maloměstě nejsou až tak přitažená za vlasy. Nemyslím si sice, že inteligentní a vzdělaní lidé žijí pouze v Praze, ale musím uznat, že některé dovednosti (například kritické myšlení) klesají přímou úměrou k velikosti města. Stále ale souhlasím se South Parkem v poněkud globálnějším pojetím výroku I'm saying one-fourth of Americans are retards.


Patrik Hartl: Nejlepší víkend

1. října 2019 v 15:47 | Ivanka |  Měsíc s knihou
Moje první, ale rozhodně ne poslední kniha od Patrika Hartla.

Na konci loňského roku jsem byla nemocná. Nic vážného, pár dní jsem si poležela doma s chřipkou. A protože jsem se nudila, přišla mě rozptýlit maminka a přinesla český román ve žlutém přebalu, který sama nebyla schopná přečíst. Poděkovala jsem a položila ho na knihovnu.

Ženské paradoxy

23. září 2019 v 8:27 | Ivanka |  Postřehy ze zámku i podzámčí
O nás ženách se říká, že nevíme, co chceme. Básníme o princích na bílem koni a namotáme se na prvního hlupáka, který projde kolem. Bojujeme za stejné pracovní příležitosti a pak strávíme šest let v kuse na rodičovské dovolené. Muži na tom sice nejsou o moc lépe, ale to by bylo na úplně jiný článek. Pojďme se nám - ženám - podívat na zoubek.


Divadelní hra, level: dokončeno!

21. září 2019 v 13:53 | Ivanka |  Autorský koutek
Ahoj všichni!

Než jsem sedla k notebooku a začla psát tento článek, šla jsem zkontrolovat, jestli náhodou z nebe neprší peníze, nepadají trakaře a jestli se ten komár na zdi opravdu nezměnil ve velblouda, protože nemožné se dnes ráno stalo pravdou - dopsala jsem svoji první divadelní hru.



Překrásný den

17. září 2019 v 17:13 | Ivanka |  Postřehy ze zámku i podzámčí
Dnes byl strašně krásný den.
Probudil mě zlý sen, že mě Marek po svatbě už nechce a já utekla za mámou a ségrou, které mě utěšovaly, že je to normální, a nabízely mi Coca colu asi ze čtyřlitrových sklenic. Po probuzení mě polil studený pot, ale naštěstí byl Marek hned vedle mě, tak jsme se přitulili a všechno bylo zase fajn.
Neměli jsme nic k snídani, ohřáli jsme si teda zbytek zelňačky schovaný v zavařovačce v lednici. Vyprala jsem všechno špinavé prádlo ve třech pračkách a byla šťasná, že máme dva sušáky a že se vejdou na dvorek, aby prádlo schlo na slunku. Neměli jsme co k obědu, tak Marek uvařil něco jako carbonara, akorát se šunkou a eidamem. Objednali jsme rohlik.cz a znovu si pochvalovali, jak senzační je to služba.

...ušla dlouhý kus překrásné cesty

2. října 2018 v 20:27 | Ivanka |  O princezně, která...
Co se stalo?
Co se stalo?
Co se stalo?

Všechno!
Nebo minimálně strašně moc!

Přátelé, drazí a milí,
snažím se psát souvisle, ale nejde to. Jsem všeho tak strašně moc plná, že to prostě jen tak vychrlím. Rekapitulovala jsem si v hlavě poslední události a nestačila se divit. Divte se se mnou ve čtyřech krátkých bodech!

První semestr: ohlédnutí

10. března 2018 v 5:28 | Ivanka |  Postřehy ze zámku i podzámčí
Jak už jsem psala v minulých článcích, vykašlala jsem se na práci a znovu se vrhla do studia. Jsem na pedagogické fakultě MUNI a studuji matematiku a fyziku se zaměřením na vzdělávání (honosný název pro budoucí učitelství). I když studuji není tak přesný výraz, zatím se spíš pokouším studovat. Samozřejmě jako všichni ostatní jsem byla vyděšená, co mě na takové škole čeká. Ze všech stran jsem slyšela, že vysoká je úplně jiná než ostatní školy, že je taková a maková... A moje čerstvá zkušenost? Není.


Kam dál