...nemá ráda slovo nikdy

2. července 2015 v 9:00 | Ivanka |  O princezně, která...
Když jsem byla malá, slovo nikdy jsem nesnášela. Znamenalo pro mě nařízení a s něčím takovým jsem se nehodlala smířit. Jak jsem dospívala a dostávala se do oblíbeného věku všech rodičů - puberty, slovo nikdy se pro mě stávalo absolutně obludným, neboť následovalo za většinou mých požadavků jako třeba jet sama s kamarádnou do Turecka, nechat se potetovat, propíchnout jazyk nebo nechat si uplést rasta copánky. Teď už jsem za většinu nikdy ráda. Tetování by mi neslušelo a jelikož jsem schopná ztratit se i v Brně, nebylo by (a stále není) moudré pouštět mě kamkoliv za hranice a už vůbec ne někam, kde bych jakožto blondýna byla jistě velmi oblíbená.


Ale i přes tento vyvíjející se vztah ke slovíčku nikdy, jsem si sama dala pár ,,nikdy pravidel". Jako například NIKDY NEBUDU KOUŘIT. Ani jsem nemrklam, stala se ze mě kuřačka a vydrželo mi to téměř dva roky. Teď jsem sedm týdnů bez tabáku a zatím je to celkem osvobozující pocit. Myslím, že si ho zažije každý kuřák, který jednou chuť na cigaretu překoná, protože si uvědomí, jak moc byl silou tabáku zotročen a jak málo mu to dávalo. Naučila jsme se relaxovat jinými způsoby, nejsem tak nervozní a dokonce mi už i dorůstají nehty, které jsem si okousala až do masa v prvních pár týdnech.
Vzpomínám si i na ,,nikdy se už nezamiluju". Tohle si řekne každá holka se zlomeným srdcem a když ho máme na cáry už po několikáté, máte chuť si tuhle větu vytetovat na čelo, abyste ji viděli každé ráno při pohledu do zrcadla. Tohle pravidlo jsem samozřejmě taky porušila.
,,Nikdy nesmím přibrat na svou starou váhu." Tahle věta mi před rokem blikala před očima jako rudý maják. Bohužel jsem za tu dobu dost zlenivěla, navíc stres posledních měsíců, antikoncepce, antidepresiva, že jsem přestala kouřit... Jsem zase na své staré váze a asi i ještě víc. Teď při svých sto osmdesáti centimetrech vážím úctyhodných pětadevadesát kilo. Fuj, je mi z toho šoufl... Ale já to zase zvládnu. Když to šlo jednou, půjde to i podruhé.
Současné nikdy? Jediné. Nikdy nechci být s jiným než s Tomem.

Je krásné dávat si předsevzetí. Podle mě je ale pravidlo ,,nikdy" až příliš přísné a když jej porušíme, jsme sami s sebou zklamaní daleko, daleko víc, než je třeba k potrestání prohřešku. A je škoda, že když šlápneme vedle, máme potřebu se trestat a nepodívat se, jaký kus cesty jsme už ušli.

A slovo na závěr? Nikdy neříkej nikdy! :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama