Miminko ano nebo ne

6. srpna 2015 v 11:04 | Ivanka |  Postřehy ze zámku i podzámčí
Dítě. Slovo, které vytane namysli snad každé ženě a spolu s ním spousta otázek. Je ten správný čas? Jsem připravená? Budu vůbec někdy připravená? Někdo si položí i tu nejzákladnější - dítě nebo kariéra?
Dostala jsem se do fáze, kdy si dokážu dost dobře představit, že bych si jedno udělala. A zároveň si tu představu vyvracím. Řekněme, že si neustále kladu následující otázky:



1. Nejsem moc mladá?
Těžká otázka... ,,Dospělá" jsem, ale stejně. Za pár mám devatenáct a celý život před sebou. Můžu jít na vysokou, vyhnat barák do dalšího patra, ať mají děti pokojíčky, šetřit, plést si na miminko, koupit psa, budovat kariéru a kdo ví co ještě. Jenže to trochu zavání tím, že se pak proberu bezdětná ve třiceti a začnu se divit, proč mám problém otěhotnět. Však to známe... Naše tělo je nejsilnější teď. Je dost silné na těhotenství, na porod, na všechno to noční vstávání, na neustálé nošení dítěte... Jeden příklad za všechny - moje teta. První dítě ve dvaceti, druhé v pětatřiceti. Nebe a dudy. Nebýt babičky, to druhé by asi zabila.

2. Jsem zajištěná/mám dost peněz?
Říká se, že dítě do prvního roku svého života přijde rodiče na sto tisíc, což dělá něco přes osm tisíc korun měsíčně. Jen tak pro představu je to o něco víc, než rodičovský příspěvek, i když ten se odvíjí od vašeho platu v předešlých měsících. Což znamená, že přijdete o svoji výplatu, co dostanete od státu nacpete do miminka a pro vás dva zbyde výplata vašeho muže/přítele. Mimochodem, víte, že kočárek dneska stojí průměrně přes deset tisíc? Nebo že malé balení plenek stojí zhruba dvě stovky a s novorozencem vám vydrží asi pět, šest dní? A to nemluvím o vaničce na koupání, dupačky a oblečeníčko, dudlíčky, olejíčky, mastičky, šapmónky a mýdýlka speciální dětské osušky, hračky, postýlka a jestli od toho splácíte třeba hypotéku... Až se mi z toho zamotala hlava. Aspoň že na tom mléku se ušetří... Asi se shodneme na tom, že je dobré mít něco do začátku.

3. Na co všechno bych měla nárok?
Možná jsem moc napřed, ale tohle mě odjakživa zajímalo. Je dobré být informovaná ještě než se do něčeho pusím, každopádně až to fakt přijde, stejně se zeptám odborníka, co všechno z toho můžu vytřískat. A nedívejte se za to na mě jak na černou ovci, není na tom nic špatného. U nás to zkrátka funguje tak, že když si o něco neřeknete, nedají vám ani to, na co máte ze zákona nárok.
Mateřská, oficiálně peněžitá pomoc v mateřství. Máte nárok ji čerpat osm týdnů před porodem a celkově trvá dvacet osm týdnů. Což znamená, že ji ukončíte, když vašemu miminku bude necelých pět měsíců. Odvíjí se pouze od vašeho hrubého měsíčního příjmu, ale pozor (!!) máte na ni nárok po dvanácti v kuse odpracovaných měsících.
Rodičovský příspěvek. Čerpá se na rodičovské dovolené (dřívě mateřské dovolené). Začnete ji čerpat po peněžité pomoci v mateřství, případně místo ní. Celková suma, ze které čerpáte, je dvěstě dvacet tisíc korun a sama si můžete zvolit, jak dlouho na ní zůstnete, jestli dva (11 500 Kč měsíčně) nebo čtyři roky (5 116 Kč měsíčně). Samozřejmě se odvíjí od platů, ale tentokrát od vašeho i platu partnera.
Porodné. Ale nejásejte. Nárok na oněch třináct tisíc korun máte pouze v případě, že váš společný měsíční hrubý příjem nepřesáhne 20 817 Kč. Což znamená, že na něj dosáhnou buď svobodné matky, sociálně slabí nebo nepracující. Ou jé.
A v poslední řadě přídavky na dítě. Opět netleskejte nadšením. Přesáhl váš rodinný příjem 14 328 Kč? Smůla, na dítě vám nedáme ani korunu!

4. Zvládnu to?
Tak tohle ženy trápí pořád - při přemýšlní o miminku, během těhotenství, po porodu, když ten malý uzlíček prvně drží v ruce, při výchově... Nejspíš až dokud nevyletí z hnízda.
Myslím, že tohle vám nikdo říct nemůže. Že tohle je věc, kterou zkrátka musíte cítit. Můžete mít dům, auto, bazén, statisíce na kontě a stejně mít strach. Naopak mít (s prominutím) holou prdel a stejně po miminku toužit. Je normální, že máte strach. Vždyť hodláte stvořit nový život. Přivést na svět malinkaté miminko na vás zcela odkázané. Už nikdy nebudete sama. Už nikdy se pořádně nevyspíe. Už nikdy nepůjdete spát, aniž byste na něj nemyslela. Je to zkrátka velký krok, ale je to to nejkrásnější, co v životě uděláte.
Na druhou stranu mě děsí, že bude malinkaté a křehounké. Budu ho nosit, budu ho přebalovat, převlékat... Neublížím mu? A dokážu ho vůbec vychovat??

Závěrem
Je to rozhodnutí na celý život. Miminko strašně chci, ale nechci mu udělat to, že bych ho přivedla na svět aniž bych mu mohla dořát klidné a spokojené dětství. I tohle chce pravidla, než se do toho pustíme.
1. Svatba. Nejen že ji oba chceme, ale člověk se vyhne problémům se společným majetkem, s alimenty atd. atd. A navíc, když už chceme zakládat rodinu, neměli bysme být jen partneři, ale slíbit si věrnost do konce života...
2. Rozestavět. Je otázkou, jestli ten náš jednopokojový kamrlík poženeme do výšky, nebo jestli začneme stavět na tom prázdném pozemku vedle. Zkrátka to chce trochu bydlet, chápeme se.
3. Na kontě aspoň padesát tisíc. Nevíte, co se může stát. Koupíte nový kočárek a najednou se vám rozbije auto. A co teď? Vždycky je třeba mít něco do zásoby pro nečekané výdaje.

Takže milé dámy, tak nějak jsem vám shrnula, jak se snažím své touhy zbrzdit racionalitou. Samozřejmě něříkám, že všechny dívky mají v hlavě totéž, ale je dobré mít přehled. Myslím, že se vám tenhle článek bude jednou hodit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 13. srpna 2015 v 12:31 | Reagovat

Líbí se mi, jak to zvažuješ ze všech stran, protože tohle je rozhodnutí na celý život a není radno nic uspěchat....

2 Tessa Error Tessa Error | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 20:46 | Reagovat

Mám dvoch mladších bratov a mám toľko skúseností s miminkami, že by mi pomaly stačili na celý život :D Ale to samozrejme nejako prekonám. Ja dúfam, že keď nastane "ten správny čas" adoptujem si dieťa z detského domova. Viem, že by bolo pekné mať vlastné, ale príde mi nefér, že tie deti tam proste sú... Hlavne tie staršie, ktoré už nikto nechce :(

3 Tessa Error Tessa Error | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 20:48 | Reagovat

Ja mám dvoch mladších bratov, takže mám pocit, že skúseností mám dosť na celý život :D Ale ak raz príde ten "správny čas", dúfam, že si adoptujem dieťa z detského domova. Viem, že by bolo pekné mať vlastné dieťa, ale príde mi to príliš nefér, že tam tie deti sú. Hlavne tie staršie, ktoré už nikto nechce :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama